ii. Od bible k bibli
Kterak jsem u bible začal a skončil Četli jsme ji doslova a brali všechno smrtelně vážně. Najednou jsem byl kreacionista a tedy odpůrce evoluce, věřil jsem v příchod tisíciletého království na konci věků, které nastane po vytržení církve, věřil, že ženy mají v církevním shromáždění mlčet a nesmí vyučovat nebo kázat, věřil jsem, že homosexualita je hřích, věřil jsem v peklo i vyvolení ke spáse... Věřil jsem ve svatého, bázeň nahánějícího BOHA, který je současně BOHEM milujícím a slitovným. Věřil jsem křesťanům ve svojí bublině, protože ve mě vzbudili důvěru. Věřil jsem v Ducha svatého, který by přece tyhle upřímné věřící v Pána Ježíše Krista nenechal napospas bludům. První křesťané, které jsem potkal, byli z mého dnešního pohledu fundamentalisté – a někteří by se za tuhle nálepku nestyděli. Trochu otevřenější evangelikálové sice dál stáli na tom, že Bible je bezchybná a neomylná, ale připouštěli, že je to text jazykově, historicky a kulturně vzdálený, který je potřeba pečlivě číst v kon...