Znovu a jinak

Laskavý čtenář doufám promine, že se ještě vrátím ke knize Anatheism, Returning to God after God , kterou napsal Richard Kearney. A že k cizím slovům, která neumím obejít, přidám ještě nejméně jedno další. A slibuji, že napříště budu psát o něčem lehčím - třeba o sexu nebo o ekologii (taky cizí slova). Anateismus je návrat k posvátnu poté, co božství zmizelo v ateistickém okamžiku rozčarování. Protože k Bohu se můžeme navrátit až poté, co opustíme BOHA. Ale k jakému Bohu? Filosof Kearney si tady půjčuje teologickou myšlenku kenoze, která se opírá o slůvko, které použil apoštol Pavel v dopise Filipanům v křesťanské bibli. Pavel pravděpodobně cituje starší hymnus, ve kterém se ozývá:  „Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, nýbrž sám sebe zmařil, vzal na sebe způsob služebníka, stal se jedním z lidí. A v podobě člověka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na kříži.“ „Sám sebe zmařil“ nebo „vzdal se sám sebe“ - tak různě se překládá řecké ekeno...

Příběh Ježíšova narození s mudrci a hvězdou měl temnou stránku, kterou jsem minule končil: „Herodes... dal povraždit všecky chlapce v Betlémě a v celém okolí ve stáří do dvou let, podle času, který vyzvěděl od mudrců.“ Vánoce neznamenaly a neznamenají konec utrpení. Koneckonců Ježíše nakonec stihne osud, který pro něj Herodes chystal. Ale mezi „narodil se z Marie Panny“ a „trpěl pod Ponciem Pilátem“ – dvěma větami apoštolského kréda, mezi nimiž je jen čárka – je celý Ježíšův život. Život fascinující a inspirující. „Kdo to vlastně je?“ ptali se jeho učedníci. Církev později ústy „nevěřícího“ Tomáše vyznává: „Můj Pán a můj Bůh.“ Protože v něm se nějak setkali s BOHEM, protože on doslova ztělesňoval to, co kázal.  Přitom kdyby jeho život znamenal jen to, že dával lidem naději, ukazoval, co znamená láska a co dokáže víra, není to málo. Kdyby inspiroval jen hrstku lidí, aby vystoupili ze sebe, změnili své myšlení, naučili se milovat nejen své přátele a odpouštěli svým viníkům, mělo to c...