xxxii. Popiš jazyk datla aneb o zvídavosti

Je-li naše náboženství založené na spáse, naší hlavní emocí bude bázeň a třesení. Je-li naše náboženství založené na úžasu, naší hlavní emocí bude vděčnost.

(C.G. Jung)

„Popiš jazyk datla,“ zapsal si do jednoho ze svých fascinujících deníkových archů Leonardo Da Vinci. A Walter Isaacson na této větičce ukazuje nekonečnou zvídavost mistra, kterého zajímalo téměř doslova všechno možné: biologie, geologie, anatomie, létající stroje, optika, vodní proudy, zbraně... A mimoto uměl geniálně malovat.

Zdroj e-Leo


A přitom téměř žádný obraz nedokončil. A jeho vědecké objevy většinou zůstaly na deníkových arších, které psal zrcadlovým písmem zprava doleva (ta věta nahoře už je převrácená, aby se dala číst - a ještě tam stojí „a čelist krokodýla“).

Po přečtení Leonardova životopisu jsem se vrhnul do Einsteina od stejného autora. A hle, další zvídavý duch. Malý Albert - byly mu čtyři nebo pět - dostal od táty kompas, když ležel nemocný v posteli, a skutečnost, že tu magnetickou jehlu ovlivňuje nějaké neviditelné silové pole v něm vzbudilo úžas, který ho motivoval celý život. Einstein si napsal: „Stále si pamatuji - nebo věřím, že si pamatuji - že tato zkušenost ve mě zanechala trvalý dojem... Za tím vším muselo být něco hluboce skrytého.“

A tahle intuice a úžas mu vydržely celý život. „Lidé jako ty a já nestárnou,“ napsal svému příteli. „Nikdy nepřestaneme stát jako zvědavé děti před velkým tajemstvím, do něhož jsme se narodili.“

A ještě jeden citát:

„Nejkrásnější, co můžeme prožívat, je tajemno. Je to základní pocit, který stojí u kolébky pravého umění a vědy. Komu to není známo, kdo se už neumí divit, neumí žasnout, ten je takříkajíc mrtev a jeho oko vyhaslé. Vědomí, že existuje něco pro nás neproniknutelného, projev nejhlubšího rozumu a nejzářivější krásy, které jsou našemu rozumu dostupny jen ve svých nejjednodušších formách toto vědomí a cítění vytváří opravdovou zbožnost. V tomto a jedině v tomto smyslu patřím k hluboce náboženským lidem.

(Poslechnout si to můžete tady)

Když jsem byl malý, nevěděl jsem nic o náboženské fascinaci, netušil jsem, co by mohlo být zajímavého na jazyku datla, a spíš než magnetismus mě zajímala elektřina. Donekonečna jsem si hrál s baterkami a drátky a žárovičkami, fascinovalo mě, jak může fungovat elektronka nebo tranzistor, nejoblíbenějším dárkem se stala páječka. Děda a strejda pracovali v rádiu, kde měli úžasné magnetofony s velkými kotouči a pulty s dlouhými táhly a podsvícenými ručičkami, které ukazovaly sílu signálu, a spoustu dalších blikajících krabiček. A já měl potřebu prozkoumat veškerou elektroniku, co jsme doma měli - od tranzistoráku, přes magnetofon Tesla Sonet B3 po televizor. Jak to, že to funguje? Co dělá která součástka? A jak tohle někdo mohl vymyslet. Na základce jsem nepotkal podobně postiženého, ale na gymplu se jich pár našlo a taky jsem zabloudil do kroužku kybernetiky. A už to nebylo jenom o „dekonstrukci“, ale také o konstrukci různých udělátek a vymýšlení věcí, které se většinou nepodařilo realizovat. 

Tehdy ve mě ta zvídavost a fascinace byla, ale postupem času zeslábla nebo se přesunula jinam. Po konverzi ke křesťanství to přestalo být důležité a diplom z kybernetiky ztratil na váze - po vzoru apoštola Pavla, jsem i já svou minulost po setkání s Kristem odepsal jako ztrátu a prohlásil ji za „lejna“ (Fp 3,7-8). Uchvátily mě biblické texty a chtěl jsem proniknout do jejich tajemství. A hebrejsky jsem se začal učit proto, že jsem měl pocit, že to je jazyk, který mluvil sám BŮH. Ale jak už jsem tady psal, postupem času jsem dospěl k tomu, že ty texty jsou lidské, příliš lidské. A že náboženství na nich založené stojí spíš na strachu než na úžasu. 

A teď? Chtěl bych znovu a znovu nacházet ten úžas z tajemna - tu spiritualitu, o které mluví Einstein. Ale taky být fascinován malými věcmi - tak malými, jako je jazyk datla, kompas nebo tranzistor. A možná v tom je rozdíl mezi náboženstvím založeným na strachu a náboženstvím založeným na úžasu - jestli si člověk klade takové otázky. Leonardovi trvalo měsíce, než našel správnou knihu. Nám dnes stačí do AI chatu napsat jednoduchý prompt: „Popiš jazyk datla.“

Populární příspěvky z tohoto blogu

xiv. Blahoslavení pochybující

xxviii. Proč ještě fotím

xxvi. Hermeneutika* v každodenním životě